Jdi na obsah Jdi na menu
 


Neoficiální závody agility "Májové hopsání"

17. 5. 2011

první společné závody paničky a Bonninky - nervičky na pochoduuuuu :oD

 

Po klubovkách jsem uvažovala o tom, že si Danča vezme Bonnie i na závody do Jirkova (kam jela s Connie a Vinnie a tak poslala přihlášku Bonnie na sebe), takže jsme šli na trénink s tím, že se s ní Danča proběhne, ale ukecali mě, abych jela taky a s Bonnie si to odběhala sama (Danča a Helča - holky, prásknu vás :-D ), čemuž jsem se ze začátku bránila, ale vrtalo mi to během tréninku hlavou a jelikož jsem se po nemoci už celkem zmátořila a "udejchala" to, tak jsem si i na tréninku s Bonnie zaběhala a nakonec řekla, že si Bonnie odběhám sama. S Helčou jsme se dohodli, že mě ještě nacpe k sobě do auta, takže nic nebránilo v cestě našim prvním závodům..

Tak nastala neděle 8. května a já čekala na auto s batohem a boudou pro Bonnie. Autíčko dorazilo s malým zpožděním, Lucka si prý špatně nařídila hodiny na budíčka.. V autě už byla "řidička" Helča s Bonny, Katka s Pupíkem, Lucka s Boirou a Danča, která měla holky v kufru v kleci.. Bonny se v tašce přestěhovala k Danče na klín, Pupík si vlezl na klín paničce a pořád si otvíral okno (asi mu bylo horko :-D ) a Bonnie nastoupila za sedadlo spolujezdce na zem. Hlavu si opřela Danče o nohu, což se zase nelíbilo Bonny a už v boudičce štěkala, že je Bonnie moc drzá.. Tak se Bonnie spokojila s nohou paničky.. Cesta proběhla dobře, jelikož cestu do Chomutova (a Jirkova) znám dost dobře, radila jsem Helče ( a kecala do  navádění navigace), kudy jet a kudy ne, čemu se vyhnout.. Cestou byla sranda, pořád jsme se něčemu smály. Katka řekla Danče, ať se neopovažuje se nějak umístit, protože od 4 hodin je hokej (hráli jsme my) a Danča se smála, že to zaručit může, aspoň u Vinnie :-D Do Jirkova jsme se dostali v pohodě a začali hledat cvičák. Nakonec se ukázala, že je tam, kde jsem říkala, i když k němu vedla cesta, kam byl vjezd zakázaný :-D , ale jelikož jsme jinou cestu nevěděli (a ukazatele nebyly), projeli jsme to.. U cvičáku jsme zaparkovali, všechno vytahali z auta - včetně psisek - a vydali se na cvičák. Po prezentaci jsme "ubytovali" i pejsky a okukovali překážky a dráhu, která se stavěla.. Taky jsme se rozhodli vyzkoušet cvičnou překážku, ale jak jsem předpokládala, Bonnie mi překážku, nastavenou na L, podběhla. Přiznám se, čekala jsem to, protože to nebyla "její" překážka, na kterou je zvyklá "doma". Takže snížit a nechat zaskákat si a pak zvýšit.. Poprvé opět podběhla, ale pak jsem ji ukecala a skočila i L. Pak už to bylo v pohodě. I po procházce a chvilce odpočinku už skákala L celkem bez problémů. Mezitím se začaly samotné závody. Jak se blížila naše kategorie Agility, byla jsem víc a víc nervozní (což jsem o sobě věděla), navíc jsme byly ve stejné kategorii jako Vinnie, což mi na klidu nepřidalo :-D Co mě "bavilo" a rozesmívalo (respektive vyvolávalo úsměv na tváři - do smíchu mi moc nebylo) bylo, jak se mi holky (Katka, Helča a Danča) snažili nervičky uklidnit :-D svými zážitky z jejich prvních závodů. Nakonec tedy přišla řada i na nás. Danča s Vinnie běželi před námi. Pak jsme nastoupily my - já a Bonnie.. Přiznám se, že nervičky zapracovaly a my s Bončou se dostaly na 8 chyb (závody byly bez DISků). No co, první běh na "veřejnosti", obrovský nervičky, že se ztratím na parkuru atd. (Kdo to zažil, tak ví :o) ) Nakonec jsme se dostali do cíle a já jsem si oddychla, že to máme za sebou :-D

První běh - Agility

Pak jsme sledovali další naše spolucestující, natáčeli, fotili a diskutovali :-) Pak jsme se šli opět projít, psí holky se vykoupali - spíš jen decentně namočili, aby se neřeklo :D a už jsme spěchali zase zpátky, aby nám toho moc neuniklo.. A zase se pomalu, ale jistě blížila naše kategorie, tentokrát Jump.. Opět první Danča s Vinnie a pak přišla řada na nás.. A nastal problém.. Bonnie odmítala skákat a tvrdošíjně skočky podbíhala.. Když jsme třetí překážku překonali asi na 5 nebo 6 pokus, otočila jsem se na rozhodčí, že to nemá cenu a končíme. Rozhodčí přikývla, ale řekla, že nemám chodit nikam daleko, že si to dáme ještě v M.. Takže další čekání až odběhají všichni v L. Když doběhl i poslední, rozhodčí ukázala na mě a Bonnie a řekla zapisujícím, že sice budeme skákat v M, ale bude se to počítat mezi L. Což jsem nechápala ani já, ani zapisující, ale přemýšlet jsem nad tím nechtěla. Nebo spíš nemohla, protože jsem si v duchu procházela dráhu. Pořádatelé snížili překážky na M a já jsem Bonnie připravila na startu. Koukla na rozhodčí, ta kývla a my jsme vyběhli. Bonnie M skákala lehce, na podlézání byly moc nízké :-D a celkem nám to i šlo. Pak jsem se mezi překážkami zamotala a do jedné strčila, čímž jsem nám udělala jednu chybu a u té zůstalo, jinak Bonnie ti už doskákala čistě. No, byla jsem ráda, že jsem v cíli a máme to za sebou a ted už se můžu jen "bavit" a fotit.

Druhý běh - jump

Když jsme měli všichni všechno za sebou, tak jsme si šli koupit zmrzlinu a opět vykoupat pejsky. Po návratu na cvičák jsme ještě chvíli čekaly na výsledky. Pak jsme se shromáždili u "stupňů" vítězů a čekalo se, co se bude dít. Nejdříve se udíleli mejdaile za L agility (což se nás netýkalo :-D ) a pak přišel na řadu Jump. A tady se zrodilo největší překvapaní, když na třetím místě vyhlásili nás. Chvíli jsem tomu nemohla věřit (myslím, že jsem i několik vteřin měla nevěřícně otevřenou pusu) a pak mě začali moje spolucestující strkat, že to jsme my a šup, šup pro medailičku. Tak jsme si pro ní došli, medaili dostala Bonnie, když si ji vyskákala, já jen dělala ten "doprovod" a "ukazatele" :-D ale přiznám se, že to potěšilo a zahřálo u srdíčka, protože mě ani nenapadlo, že bychom si něco vyběhali..

dscf5820-zmen.jpg

Pak jsme všechno pobalili a už ujížděli domu na hokej.. :oD

FOTKY TADY

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář